EARCH.CZ

EARCH.CZ

Stavba jako z papíru

Úterý, 23. Květen 2017 – 0:00

| Napsal:

| Zdroj: autorská zpráva

V Sazovicích mají nový kostel, je spojený s hrobem sv. Václava. Více než 80 let trvalo, než se Sazovicím podařilo splnit si sen o vlastním kostele. Nově dostavěný svatostánek v malé obci na Zlínsku minulý týden vysvětil olomoucký arcibiskup Jan Graubner. Autorem výjimečné stavby, která připomíná papírový svitek, je uznávaný architekt Marek Jan Štěpán.

Atelier Štěpán, kostel v Sazovicíh, foto © BoysPlayNice
FOTOALBUM:
Autor Marek Štěpán
Ateliér Ateliér Štěpán
Spolupracovníci František BrychtaJan MartinekTomáš JurákHana Kristková
Stavebník Spolek pro výstavbu kostela v Sazovicích
Generální dodavatel Stavad s.r.o.
Světadíl Evropa
Země Česká republika
Město Sazovice
Datum projektu 2015
Datum realizace 2017
Poznámka fotografie: BoysPlayNice

Rotunda, jejíž půlmetrové zdi se zužují do několika centimetrů a sbíhají se do jednoho bodu jako papír. Odrážené světlo, které přes zářezy ve stěnách proniká dovnitř po měkkých křivkách. A jednoduchý a čistý interiér, který návštěvníkům přinese pocit ztišení a klidu. Tak vypadá nově dostavěný kostel v Sazovicích, malé obci na Zlínsku se 700 obyvateli. Více než dva roky od prvního výkopu a 80 let od původního záměru se Sazovičtí konečně dočkali. Olomoucký arcibiskup Jan Graubner konečně mohl zasvětit kostel svatému Václavu.

SPOJNICE S HROBEM SVATÉHO VÁCLAVA

Právě ten je patronem Sazovic již několik staletí. Pražskou kaplí sv. Václava se nechal inspirovat také Marek Jan Štěpán, autor projektu a současný nejvýznamnější český architekt sakrálních staveb. Sazovický kostel navrhnul tak, aby svým tvarem odkazoval na půdorys původní svatováclavské svatyně.Během svěcení arcibiskup Jan Graubner umístil do obětního stolu nového kostela ostatky sv. Václava z místa jeho hrobu ve svatováclavské kapli pražské katedrály. „Když jsem si tato dvě místa spojil na mapě, zjistil jsem nečekanou souvislost. Spojnice vede středem hlavního okna v kostele. Odchlípení zdi vzniklo intuitivně, nemyslím ale, že to byla náhoda, spíše potvrzení správnosti, jakési vyšší souvislosti,“ míní Marek Jan Štěpán.

JAKO SVITEK PAPÍRU

Jak dodává, stavbu chtěl co nejvíce odhmotnit. „Chtěl jsem, aby při pohledu působila jako něco lehkého, abstraktního, jasného a přirozeného. Nařezávám svisle válec a odchlipuji tyto zdi od sebe, tím dovnitř proniká boční měkké světlo a klouže po jeho křivkách. Průniky světla do stavby jsou dvojí – zeď se ohýbá směrem ven, nebo dovnitř – což může být chápáno jako odraz mužského a ženského principu,“ popisuje architekt.Stavba tak díky světlu a kompozici působí velmi křehce a poeticky. Stejně jako exteriér, střídmé je také vybavení interiéru. „Dnes už jsou lidé informacemi přehlcení, v kostele by proto měli vnímat jen čistotu prostoru a klid a uvědomovat si své nitro. Klidu i intimitě prostoru napomáhá právě světlo, které prostory osvětluje přes zářezy ve stěnách, zároveň ale z kostela není vidět na okolní svět,“ dodává Marek Jan Štěpán. Svou architekturou můžeme tuto stavbu vnímat v souvislostech a tendencích v evropském měřítku.

Stěny zdobí bronzové reliéfní kresby svatého Václava a Panny Marie s malým Ježíškem. Malíř Vladimír Kokolia je zachytil jen minimem tahů. Lavice se soustředí kolem kruhového presbytáře. V jeho čele stojí obětní stůl organického tvaru s dokonalým povrchem, který má symbolizovat boží dotek – konec božího prstu, který se v jednom bodě dotýká naší země. Na horním kůru jsou pak umístěny varhany. Kostel je bez věže, to je vyjádřením jednoduchosti a pokory. V horní venkovní nice je umístěna zvonkohra s 15 zvony. Jednotlivé zvony jsou opatřeny reliéfním nápisem s jejich zasvěcením a zároveň na každém je jedno veliké písmeno. Dohromady dávají nápis Přijď duchu svatý. Součástí kostela je i společenské centrum v suterénu.

POMOHLO KOŠTĚ

Inspiraci pro kartáčovanou omítku našel Marek Štěpán v univerzitní kapli v Seattlu. „Zkoumal jsem a s odborníky konzultoval tradiční receptury vápenných omítek i jejich různé nanášení na zeď. Nic neodpovídalo mým představám, dokud jsme k vodorovným vrypům nevyzkoušeli vedle stojící koště,“ vzpomíná architekt.Kostel bude v Sazovicích stát poprvé v historii obce. Vznikl za peníze místních – část peněz pokryla sbírka, kterou obyvatelé Sazovic zorganizovali, většinu zaplatili sazovičtí podnikatelé – patrioti.

SPLNILI JSME TOUHU PŘEDKŮ

„Kostel, aniž bychom to dopředu plánovali, se stal srdcem obce. Je to budova sloužící hlavně duchovním účelům, ale tím, že má ve spodní části suterénu sál s celým zázemím, může být využívána i k různým besedám a pozváním,“ říká Marie Rapantová ze Spolku pro výstavbu kostela sv. Václava. Kostel je podle ní tím nejkrásnějším a nejhodnotnějším darem, který mohli obyvatelé obce dostat. „Podařilo se nádherné dílo, které je nadčasové. Splnili jsme touhu našich předků,“dodává Marie Rapantová.Podle olomouckého arcibiskupa Jana Graubnera je kostel zajímavý svou jednoduchostí a čistotou: „Věřím, že bude vnímán jako výhradní místo setkávání s Bohem. Jako nové místo k tomu ovšem bude potřebovat, jako každý nový kostel, promodlit,“ uvedl.